Rekonsolidace paměti

Reconsolidation

Zdroj: Schwabe, Nader, Pruessner (2014).

Rekonsolidace paměti je velmi zjednodušeně řečeno mechanismus, kdy určitým způsobem proběhne znovu vybavení již uložené vzpomínky (například traumatické vzpomínky, … ). Tato vzpomínka se tak dostane do nestabilního stavu, v kterém je možné ji ovlivnit a následně se znovu nechá tato pozměněná vzpomínka uložit do paměti. Ve článku Memory reconsolidation, emotional arousal, and the process of change in psychotherapy Lane, Ryan, Nadel a Greenberg (2015) postulují rekonsolidaci paměti jako potenciálně integrující rámec psychoterapeutické změny. Příspěvek je cenný mj. díky reakcím mnoha dalších terapeutů a výzkumníků, včetně Bruce Eckera. Tématem aplikovatelnosti do klinické praxe se zabývají i výzkumníci z „první linie“ v oblasti rekonsolidace paměti, např. Schwabe, Nader a Pruessner (2014): Reconsolidation of Human Memory: Brain Mechanisms and Clinical Relevance. (Karim Nader je jedním z předních odborníků v oblasti výzkumu rekonsolidace paměti). Zde najdete jeho populárně naučnou přednášku na toto téma:

Bruce Ecker, Robin Ticic a  Laurel Hulley ve své knize Unlocking the Emotional Brain: Eliminating Symptoms at Their Roots Using Memory Reconsolidation poukazují na fakt, že princip rekonsolidace paměti se projevuje v mnoha terapeutických přístupech, např.: Accelerated Experiential Dynamic Psychotherapy, Eye Movement Desensitization and Reprocessing, Emotional-Focused Therapy, Focusing-Oriented Psychotherapy, Hakomi Therapy, Internal Family Systems, Interpersonal Neurobiology. Koherenční terapie však přichází s detailní metodou, která na tyto poznatky nasedá a rozvíjí je, aniž by však sklouzávala k redukcionistickému „neuro pohledu“.

Lane et al (2015) a Ecker et al. (2012) se shodují na tom, že rekonsolidace paměti je otázkou tří kroků:

  1. Explicitní znovu-vyvolání problematické vzpomínky, které často provází emoční prožívání (byť nemusí nutně znamenat silnou emoční reakci potenciálně spojovanou s „retraumatizací“).
  2. Druhý krok zahrnuje vědomé prožití původní zkušenosti ve vztahu k nové emoční zkušeností  (Ecker tyto pozice nazývá anti-symptom a pro-symptom pozice). To následně umožní nové porozumění a prožití původní situace v novém, bezpečném kontextu.
  3. Třetí krok zahrnuje transformaci žité zkušenosti v adaptivnější odezvu a prolnutí emočních změn do dalších kontextů jedincova života.

KT tyto kroky podrobně prakticky rozpracovává. Zde najdete video o rekonsolidaci paměti z pohledu Bruce Eckera:

Reklamy