Co je koherenční terapie

Koherenční terapie (Coherence therapy) je zkušenostně orientovaný přístup, založený na předpokladech konstruktivismu, který umožňuje terapeutovi účinně podporovat hloubkovou změnu.

Přístup od 80. let na základě „evidence based practice“ rozvíjel Bruce Ecker a Laurel Hulley pod názvem „Na hloubku orientovaná krátká terapie“ (Depth Oriented Brief Therapy, DOBT). Současný název jasněji vystihuje ústřední předpoklad tohoto přístupu – koherence vědomých a nevědomých procesů, významů, pocitů, podílejících se na vzniku a udržování klientových problémů.

Koherenční terapie (KT) je konstruktivistický přístup, který předpokládá, že každý člověk si aktivně utváří svou vlastní realitu a způsoby jejího prožívání, vědomě a nevědomě. Symptomy nejsou viděny jako patologie, ale jako důsledek procesů připisování smyslu naší realitě, které je možné měnit. Z pohledu výzkumů rekonsolidace paměti se na vzniku a udržování symptomu podílí skrytý nevědomý materiál, který je uchováván převážně v  naší implicitní paměti.

symptom_koherencni_terapie_coherence

Od prvního sezení terapeut podporuje klienta v kontaktu s těmito původně skrytými, jádrovými oblastmi jeho prožívání (to, čemu KT říká „emoční realita symptomu„), podílejícími se na existenci problému. Když poté klient, často v mírně změněném stavu vědomí, přímo zažívá tyto části (egostavy / schémata / komplexy / konstrukce reality), má možnost pocítit dříve neuvědomovanou smysluplnost jeho symptomů, a vlastní autonomii v jejich utváření.

V další fázi dochází k současnému zpřítomnění toho čemu KT říká proti-symptomová a pro-symptomová pozice.

Proti-symptomová pozice: Člověk nepřijímá svůj symptom, brání se mu, snaží se ho zbavit.

  • Problém nebo symptom je pro něho nesmyslný a iracionální
  • Problém nebo symptom je zcela nežádoucí
  • Problém nebo symptom není dobrovolná zkušenost (jsem bezmocný)
  • Existence problému nebo symptomu znamená, že jsem (nebo jiní jsou) nedostatečný, neúplný, poškozený, špatný, šílený, hloupý sobecký, porouchaný, …

Pro-symptomová pozice: nevědomá „emoční realita“ symptomu (ve které je smysluplné tento symptom si udržovat):

  • Existence symptomu má hluboký emoční smysl a osobní význam
  • Symptom je nutné mít, protože je součástí strategie, jak se vyhnout ještě horšímu utrpení a proto nemůže být zastaven nebo odmítnut
  • Sám produkuji tento symptom, jako součást nutného naplňování těchto (implicitních) cílů

Důležitým principem je současné zpřítomnění těchto dvou pozic, což vede k integraci a uzdravení (viz princip „rekonsolidaci paměťových stop“).

Koherenční terapie má prokázanou účinnost v rámci práce s širokým spektrem příznaků: od alkoholismu, vzteku, úzkosti, poruch připoutání, kompulzivity, deprese, rodinných problémů, pocitů viny, zármutků, halucinací, nízkého sebevědomí, panických ataků, prokrastinace, traumat až po fobie. Konkrétní přehled jednotlivých symptomů a toho jak se s nimi pracuje v rámci KT  najdete zde.

Moggiovo (2013) rozdělení postmoderně orientovaných terapií, ilustrující pozici KT v rámci paradigmatického rámce:

CT_history